Do chovu jsem se dostala absolutně panicky čistá. Nevěděla jsem vůbec, ale
vůbec nic. Ve svém životě jsem potkala jenom ty kočky „vesnické“, které nás na
vesnici obklopovali snad všude. Věděla jsem, že mít kočku je smůla, protože rodí
pořád koťata a kocouři nechtějí chytat myši a jenom labzují za kočkami…….
S pořízením první „papírové“ kočičky se ale můj obzor informací zvětšoval. A teď
již vím, kde momentálně v chovu jsem, jaký systém chovu praktikuji, jaký je můj
cíl a cesty a způsoby k němu vedoucí…..
V prvním řadě vím a realisticky přiznávám, že nemám ideální kočky, hold kdo je
má? Standard je neúprosný i když více – méně ho lze volně překládat, protože „mírně
klenuté čelo“ je pro někoho až moc mírné, pro někoho lehce……
Vím, jaké chyby moje kočky mají a sledováním rodokmenů, linií a odchovů se
snažím vybrat k mým kočkám správného partnera. Momentálně mám tři chovné kočky
a každá je v typu úplně jiná a potřebuje eliminovat úplně jiné exteriérové
vlastnosti a zároveň taky posílit něco jiného v typu.
Nechci dělat základní chybu, jakou dělají nezkušení a začínající chovatelé.
Nevím z jakých důvodů, ale předpokládám, že z důvodu zjednodušení chovu a možná
taky z finančních důvodů si pořizují rovno chovný párek – kočičku a kocourka. Na
začátku jsem taky nic nevěděla o typech, které je možné u NFO koček poznat. Teď
již vím, že je jich víc. Tyhle chovatelé jsou pak celý čas odkázáni na potomstvo,
které jim tenhle pár dá. V případě štěstí si pořídí průměrné zvířata a u
prvních vrhů se těší průměrným koťatům. Je ale dokázáno, že jsou ideální dvě,
maximálně tři stejná krytí. Pak jde kvalita odchovů rapidně dolů. A výsledek? Z
chovatelů s velkýma ambicemi se stávají množitelé mazlíčků.
Pro moje tři chovné kočičky bych těžce hledala jednoho krycího kocoura. Pro
eliminaci nedostatků a taky zesílení kladů musím pořád hledat. Přiznám se, je to
těžká práce. Když již někoho najdu, může se jednat o chov uzavřený a krytí se
neposkytuje. Pro ideální krytí jsem ochotná udělat cokoliv, vzdálenost neznám.
Proč taky jo? Nechci mít jenom koťata, ale chci přinést něco nového do chovu,
chci posunout chov o stupínek víš. A nejen svůj chov, taky chovy dalších
chovatelů, kterým prodám kvalitní chovné zvířata. Kapacita našeho bytu je
vymezená a nechci se jednoho dne vzbudit žijící v kočičím pelechu se smečkou
koček. Chci aby se naše rodina cítila příjemně ve společnosti kočiček, ale
zároveň nechci přizpůsobit celý svůj život a své okolí chovu koček. S radostí
dopřeju novým majitelům typově omnoho lepší zvířata, jaké mám já doma. A těším
se z jich výstavných úspěchů víc, než kdybych je zažila sama.
Když Vám chovatel řekne, že všechny koťata ve vrhu jsou určená na chov a výstavy,
nevěřte tomu a utíkejte pryč. Správný chovatel novému majiteli vždy řekne chyby
a klady, které jeho nové zvíře má. Důvod? Může pracovat s informacemi dál…..Podporovat
kladné stránky svého nového přírůstku a zároveň eliminovat možné vady na
exteriéru, nebo povaze výběrem správného partnera.
A vlastně o tom je chov.
Jak je napsáno v chovatelském řádu: „cílem chovu je odchovávat lepší jedince
jako jsou jejich rodiče“